Místní Agenda 21 – zapojování veřejnosti do plánování a rozhodování

Spolupráce s veřejností při plánování a rozhodování představuje jednu z tzv. průřezových aktivit, kterou v rámci MA21 rozvíjíme. Otevřená veřejná správa je ta, která nejenom transparentně informuje o svých záměrech a rozhodnutích, ale k většině z nich si vyžádá názor obyvatel a ten ve svém rozhodování zohlední. Samospráva tak získává zpětnou vazbu od těch, kterých se budou její záměry dotýkat a umožní jí to porozumět specifickým potřebám různých skupin obyvatel a jejich postojům.

Základním cílem participačního procesu v obcích i regionech je posílení demokratických principů vládnutí a prohlubování důvěry obyvatel ve volené orgány.

Zapojování veřejnosti v konečném důsledku zvyšuje kvalitu života v obcích – jedná se ale o náročný a často komplikovaný proces, jehož příprava a realizace vyžaduje potřebné znalosti a komunikační schopnosti. Neexistuje přitom žádné jednoduché a všeobecně použitelné řešení, jak proces participace nastavit. Participace se musí nastavit i vést s ohledem na konkrétní účel, pro který je vedena i celkový kontext a jedinečnou situaci v místě.

Realizátoři MA21 s participačními aktivitami začínají již v nejnižší kategorii D. Mohou vykázat jakoukoliv akci, na níž byla veřejnost aktivně zapojena do procesu plánování. Pod pojmem veřejnost chápeme jak zástupce z řad občanů (tzv. široká veřejnost), tak i zástupce tzv. odborné veřejnosti, která v místě působí a má k tématu co říci. Jsou to vlastně všichni externí partneři, které k realizaci město přizývá. V Přehledech splněných ukazatelů lze nalézt, kromě dnes již standardních veřejných projednávání různých investičních záměrů i celou řadu příkladů zajímavých inovativních akcí. Přístupy se samozřejmě liší podle velikosti obce. V nejmenších obcích na začátku dobře zafunguje „Káva se starostkou“ či „Pivo se starostou“, setkání zastupitelů s novými obyvateli obce nebo kulatý stůl s místními podnikateli (např. v cestovním ruchu) nebo k plánování kulturních a společenských akcí v obci. V některých obcích a městech organizují tzv. Veřejná fóra, kde občané společně formulují problémy, které je z jejich pohledu třeba v řešit. Cílem je nastartování procesu zapojování veřejnosti do rozhodování. Potvrzuje se, nejen v rámci MA21, že pozitivní zkušenost s participačním procesem je hlavním faktorem při rozhodování občanů, zda se budoucnu znovu aktivně zapojí.

V kategorii C realizátoři prokazují zvládnutí pokročilých metod participace, tedy schopnost zapojit veřejnost do všech fází rozhodovacího procesu.

Realizace projektu (tzv. 1. fáze participace) by měla začít tím, že se občanů nebo zástupců odborné veřejnosti úřad ptá na jejich představy a potřeby, které má projekt naplnit. Při přípravě revitalizace parku, nebo náměstí mohou mít občané různé představy o funkcích prostranství. Při přípravě plánu udržitelné mobility je zase důležité oslovit především zástupce relevantních institucí a partnerů z oblasti dopravy. Sebrané podněty jsou využity pro návrh konkrétního řešení, a to je následně opět představeno veřejnosti ke konzultacím. (Např. konkrétní projekt revitalizace, případně alternativní návrhy k diskusi.) Tyto konzultace představují 2. fázi participace. Připomínky a podněty, získané v rámci 2. fáze jsou do výsledného návrhu zapracovány a prezentovány jako finální řešení (3. fáze).

Pokročilé metody participace se v obcích a městech často uplatňují při přípravě strategických a koncepčních dokumentů, např. aktualizacích územních plánů, plánů zdravotních či sociálních služeb, udržitelné mobility a dalších. Podobně se projednávají i rozsáhlejší investiční záměry např. revitalizace lesoparků nebo jiných veřejných prostranství, komunitních center nebo zařízení sociálních služeb. Příkladem uplatnění pokročilé techniky participace je i - v posledních letech stále oblíbenější - participativní rozpočet.

V nejvyšších kategoriích A a B se zvládnutí procesu participace hodnotí už ve všech tematických oblastech činnosti úřadů. Nejlepší realizátoři MA21 tak prokazují, že zapojování veřejnosti do plánování a rozhodování se stalo nedílnou součástí řízení rozvoje města.

Nejen koordinátoři MA21, ale i další pracovníci úřadů, zapojení do procesu, potvrzují, že pro efektivní komunikaci s občany a jednotlivými zájmovými skupinami a jejich efektivní zapojování do diskuse o rozvoji jejich obce či regionu, je nutné být vybaven nezbytnými dovednostmi. Místní Agenda 21 nabízí získání těchto dovedností a zkušeností nejen realizací vlastních akcí, ale i sdílením dobré praxe a metodickou pomocí.